2: Padání hry. Rohatýho metoda shazovat hru na lištu možná lehce pomáhá, ale problém neřeší. Je zkrátka potřeba hru ukládat každých 5 minut. To by ještě nebyl takovej voser, kdyby na to byl ve hře nějaký hotkey, což není. Takže je to vždycky 5 kliknutí, celkem 10 vteřin vtahu. Zní to v pohodě, ale každých 5-10 minut po dobu 3 hodin je to vážně víc než otravný.
Na druhou stranu to funguje jednoznačně jako klad, protože u týhle hry "ještě udělám tohle a pak to vypnu" je jako mor --> když už ti to spadne a prozřeš, že z tvých plánů na odpoledne nic nebude, aspoń tě to přinutí si říct, že už na to kašleš a zapínat to nebudeš.
Co se týká hry jako takový, bez zkušenosti s CiM (přehled jak funguje princip hry a jak asi je dobrý tvořit linky) a určitě teda i se zkušeností je ta hra podle mě velice uživatelsky nepřátelská, co se týče prvních hodin hraní. Ne že by to bylo nějak složitý, ale milion tlačítek, milion okýnek, milion tabulek, milion grafů.. Navíc logika uspořádání okýnek tam sice je, ale aky trvá než si přivykneš a zapamatuejš si, co kde hledat, co který symbol znamená, co všechno musíš udělat, když chceš něco postavit atd. Dál STRAŠNĚ moc chybí tlačítko zpět. Co je dál velmi nepříjemný je to, že je hrozně obtížný začít hru hrát. Máš před sebou obrovský město, nemáš čeho se chytnout. Tak prostě postavíš něco nějak na blind a hraješ.. Až v průběhu hry, kdy se zorientuješ si říkáš, že by to bylo lepší jinak, ale to jsi nevěděl a začínat znovu se ti nechce.
Nicméně přes tohle všechno mě ta hra vážně baví. Je to zkrátka už o plánování a strategie v tom hraje roli. Velká zábava pro mě je i vychytávání JŘ.
Kdybych to měl shrnout - prokousat se začátkem, modlit se aby hra nepadala a být nezaměstnaný jsou základní tři požadavky k tomu, aby si člověk hru pořádně užil.
Já splňuji jen bod jedna, s bodem dva bojuji a bod tři nesplňuji, nicméně i tak mě hra baví a doporučil bych jí.











