Literatúra: Knihy, časáky, noviny, proste literatúra...

[Peterson]

Knihy...

Otázka je jednoduchá, vaša najobľúbenejšia kniha je?

A druhá, čo odporúčate?

[Jaškin]

Omsi.cz fórum. Kniha tisíce žánrů..

[wooderCZ]

Ludvík Souček - Cesta slepých ptáků

[Peterson]

Mimochodom, puboši, prečítajte si Mládí v hajzlu od C.D. Payna. Zaseriete sa od smiechu.

Citujem jednu zaujímavú scénu:

Kód: Vybrat vše

Kolem půl čtvrtý mě z delíria vytrhlo jemný zaklepání na dveře.
"Dál," zasténal sem.
Dveře se otevřely na škvíru a rozpačitej ženskej hlas se zeptal: "Můžu dál?"
"Proč ne," odpověděl sem. "Leze sem každej."
Dveře se rozlítly a vstoupila Millie Filbertová. Byla právě na cestě z asketického prostředí soukromé střední školy, a tak měla na sobě slušivou zelenou sukni a prostou bílou halenku. Štos knih držela pod paží, opřený o levý prs. Ach teď tak být učebnicí matematiky pro devátou třídu, pomyslel sem si.
"Ahoj, Millie," překvapeně sem vzhlédl.
"Ahoj, Nicku," řekla. "Dveře dole byly otevřený, a tak sem neodolala. Doufám, že moc nevyrušuju."
"Vůbec ne. Pojď dál."
Millie se cudně usmála a přistoupila k posteli. "Doufám, že už se cítíš trochu líp."
"Trochu," řek sem slabým hlasem. "Sem rád, že tě vidím. Posaď se."
Millie odložila knihy a posadila se na okraj postele. (Nestoudně přehlídla židli, co stála kousek od postele.) "Ten dopis, cos mi napsal, byl moc hezký," řekla. "Máš vybraný slovník."
"Díky, Millie," odpověděl sem. "Vždycky sem obdivoval tvou... i tvou slovní zásobu." Líbilo se mi, jak se jí pod jemnou tkaninou halenky rýsuje krajková podprsenka.
"Promiň, že sem tě včera kopla."
"To je dobrý, zasloužil sem si to. Neměl sem vás špehovat."
"A viděls toho hodně?"
"Ne," zalhal sem, "ve výhledu mi bránilo listí."
"Aha," řekla Millie zklamaně. Natáhla svou bělostnou ručku a dotkal se obvazu na mým čele. "Bolí to moc?"
"Nic, co by se nedalo vydržet," odpověděl sem statečně.
Millie se usmála: "Miluju muže v obvazech."
"Levák se zmiňoval, že chceš jednou být anestezioložkou."
"Je to tak. Táži se tě," řekla Millie vážně," je nějaké zaměstnání, které by více tišilo bolest?"
"Nemohu si na žádné jiné vzpomenout," připustil sem.
Millie se rozhlídla po mým pokoji. Nemohlo být pochyb o tom, že obdivuje flekatej zelenohnědej vzor na zdech. "Je to tvoje dívka?" ptala se a ukázala na Sheeninu fotografii, připnutou nad mou postelí.
"No vlastně to ani moje dívka není," slyšel sem celej šokovanej říkat Francoise. "Skoro ji neznám."
"Tak proč máš na zdi její obrázek?"
"Jen tak. Na té fotografii se mi líbí stylová kompozice jednotlivejch vizuálních prvků."
"Takže ty nemáš dívku?" zeptala se.
Francoisova horká ruka spočinula na Millinejch výstavních kolenou. "Ne, ale rád bych nějakou měl," řekl.
Millie se nade mnou naklonila a zašeptala: "Ach ty. Že nemáš sbírku baseballových karet, Nicku, že ne?"
"V žádným případě," ujistil sem ji. "Sporty sou strašně nudný."
"Teda jako sporty na hřišti," dodal Francois.
Millie se usmála a přisedla si ještě blíž, takže se konejšivým ňadrem dotýkala mého zraněného ramene. "Mohu ti, Nicku, nějak pomoci?"
"Co kdyby sis rozepla blůzku," odpověděl Francois.
"Samozřejmě," špitla Millie. Rozepla halenku, vysvlíkal ji a pečlivě ji složila na rok postele. Její alabastrově bílá prsa se dmula v sevření krajek.
"Je to ten druh podprsenky, kterej se rozepíná vpředu?" zeptal se Francois.
"Ano," odpověděla Millie a vzápětí mu také ukázala, jak to funguje. "Je to mnohem pohodlnější," dodala a poskládala si podprsenku na svou blůzku. Její pečlivost mě překvapila.
"Kdyby sis ještě odložila sukni, mohli bychom si krát na doktora," navrhl Francois.
"Výborný nápad," souhlasila Millie. "Ale to by sis také musel sundat pyžamo."
"Platí!" Zraněné rameno svlékání mejch svršků značně zpomalilo. Vyklouzla proto ze svý sukně a kalhotek a pomohla mi shodit pyžamový kalhoty. Pak mi rukou zvolna přejela po stehně, sevřela můj nateklej klacek a začal ho zkoumat se zájmem odborníka.
"Jeho nadprůměrná velikost není jen tak," řekla Millie. "Nebolí?"
"Řve bolestí po tobě," odpověděl Francois, nadšený jejím dotykem. "Tak, a teď tě prohlídnu já."
"Jistě, doktore." Uvolnila svý sevření, položila se na zmačkanou postel a stydlivě rozevřela nohy. Pod trojúhelníkem hustejch černejch chloupků zářily vlhké kapičky na její rozkošné...
Pak se náhle rozletěly dveře a vstoupila máma. "Co to tu sakra zas děláš?" zařvala.
"Píšu na počítači," odpověděl sem. .
"Okamžitě do postele! Máš mít klid na lůžku."
Tak sem se vrátil do postele. A už sem se k tý části, kdy sem vzal lesklý kleště, nedostal. Ano, deníku, přiznávám se. Popis Milliiny návštěvy byl kompletní fikcí. Vždyť sem už říkal, že to byl děsně nudnej den.

[dobo]

MHD - Cestovný poriadok.

[MarekZ]

Z časopisov jedine Woloviny. Inak knihy vôbec nie, až na učebnice.

[wooderCZ]

No já už jsem se lekl, že by mládež četla knihy

[Viki]

Mika Waltari - Egypťan Sinuhet.

[Bmpeer]

Kniha: S Júliou cez tisíc svetov
Časopis: Mestská doprava - firemný časopis zamestnancov Dopravného podniku mesta Prešov, a.s.

[Crystho]

Kniha: Knihy nečítam, učebnice a povinné čítanie patria medzi výnimky
Časopis: Pro Hockey - časopis o NHL
Okrem toho patrí čítanie CP na zastávke, že kedy mi ide bus a toto fórko...