ODPAD

[Petricekvoz]

rpopo: Že jsi to ty

[fanda124]

Tak ono já to nemyslel jen zde, spíš je to celkový trend mladých dětí. Nejsou zvyklé za nic bojovat, a zvyklé na to vše dostat na stříbrném podnosu. Pamatuju si, když mi bylo nějakých 11 let a já dostal svůj první telefon, byl to nějaký "véčkový" Samsung. A byl jsem za něj neskutečně rád. Dnes si dítě řekně "mami tati dejte nebo na vás pošlu sociálku" a rodiče ty věci dětem dají s naprosto nulovou snahou. To mě štve Já jsem vyrostl na tom " chceš něco ? Tak se snaž nebo si to zaplať" jiná varianta pro mě té době neexistovala. Sice mi pomalinku táhne na 20, ale i tak vidím neskutečné rozdíly 15 letých děti. Nejsou ochotny se za nic prát, ale pouze vše jen dostávat.

[rpopo]

Áno, to je už druhá vec. Ale ja sa na to pozerám tak, že je to len odzrkadlenie toho, kam speje doba. Je to zrkadlo toho, že dnes "čas sú peniaze" je to zrkadlo toho, ako zamestnanci a najmä ženy odmietajú byť na materskej dlhšie než je to nevyhnutné, je to odzrkadlenie toho, ako sa posúva dôchodkový vek, a zrkadlo konzumného života. Bohužiaľ, keď si vezmeš, že nie je nič mimoriadne, keď dnes už ročné dieťa rodičia odkladajú do jaslí, pretože oni sami pracujú, lebo majú napríklad lukratívny flek, tak si to dieťa k rodičom vôbec nevybuduje taký vzťah, ako som mal ja, alebo proste deti čo ešte zažili minulé tisícročie. Samozrejme to končí tým, že decká dostanú od rodičov čo chcú, ako kompenzáciu zato, že s nimi netrávia čas. Vidím to aj na svojom okolí, keď 12 ročne decko chodi na elektrickej kolobežne vo vrecku s dvoma smartfonmi a tretim na stojane na kormani a keď spadne tak "to nevadi mama kupi druhy".... Ale vravím podľa mňa to je len zrkadlo doby, nájdu sa samozrejme aj pokorné a šikovné deti, ale bude to len čoraz horšie, ja sa nejako ani nedokážem hnevať na tie deti, lebo v princípe, oni za to nemôžu....

[Peterson]

fanda: Bué bué bué, nechceš k tomu výlevu vreckovku?

[Solaris7777]

Double máš to, že máš 2 příspěvky za sebou, které psal stejný autor aniž by na ten jeho předchozí příspěvek někdo reagoval...
Občas se tomu dá taky říkat samomluva..

[fanda124]

Bohužel je to tak. Stačí když to přirovanám k mé zálibě v odbavovácích, letos to je už 4,5 roku co jsem s tím začal. A trvalo dlouho než jsem si vybudoval to co mám. Suprovou pracovnu s vším co jsem chtěl, naučil jsem se základy komunikace atd. Je toho hafo, a pak příjde nějaké děcko a dupne si a řekne ve zkratce "Já chci panely, ale někdo mi to doma zapojte jelikož jsem lempel a neumím to" ani náznak snahy tam není, V tom roce 2013/2014 to si každý získával informace po částech, protože nikdo nechtěl nic říct. V té době jsem do tohodle koníčka šel, protože to bylo něco nového co nikdo skoro nedělal, teď se z toho stal štotoušský lifestyle. Ale je pravdou, že lidi co byly na počátcích do toho roku 2014 jsou uzavřený ve skupinkách kde se podnikají projekty. Stejně jaká já a moji kolegové. Stačí jak kolegovy o kterého se pere Herman i BUSE, tak mu napíše dítě "hele pošli mi tohle a tohle". To jsem koukal já a i on...

[vojtas]

Musíte to taky brát z toho pohledu, že ne každý má čas na to, aby seděl každý den 4 hodiny u PC a vytvářel si vlastní úpravy do OMSI.
Já jsem třeba člověk, co se dostane na PC tak na max. 1 hodinu denně (a to se už musí docela hodně zadařit). Mám milión dalších koníčků (hudebka, sport, kroužek přátel MHD) a nemám opravdu čas na to, abych ještě něco vytvářel. Prostě sednu k PC, zapnu to OMSI, spawnu bus a jedu se projet. Proto nechápu lidi, co tak agresivně zareagují na člověka, co se slušně zeptá, jestli někdo dá tu úpravu k dispozici na stáhnutí.
Ale jinak s ostatnim souhlasim. Takovi lide, kteri za tebou prijdou, reknou "Dej mi to a to" a ani to blbe prosim nereknou, tak ty mam chut strelit.

[Solaris7777]

Doba je prostě blbá, já jsem sice už 2000+, ale přesto se nestačím divit, co je to teď za generaci. Děcka v první druhé třídě už nadávají, že by si vedle nich ani dlaždič nesedl, má to telefon větší jak svoji ruku, sedne to do busu, zapne telefon a pohoda jazz. Sedí to akorát furt u počítače, nejde to ven, kyne to, chodí různé fastfoody a pak se divíme, že 8 leté děcko vypadá jako jeden velký knedlík. U mě platilo to, že jsme neměli zrovna na rozhazování, takže jsem dobře věděl, že sice můžu mít ultra mega nejlepší telefon (čudlový tydlifon v té době ještě), ale že pak budeme moct jest tak možná trávu. Nějaké kapesné nebo tak, vůbec jsem nedostával, a přežil jsem. V 11ti jsem dostal svůj první notebook, který mám doteď, jediný komp co byl doma byl nějaký šunt co se na něm internet načítal 10 minut, ale mi to bylo jedno, protože jsem ho vůbec nepotřeboval, chodil jsem ven s kámošama, hrál si, doma jsem dá se říci trávil minimum času. Na ten notebook mi přispěli všichni příbuzní (když jsem dostal nějaké peníze, tak jsem si je šetřil, né že jako dostanu každý den 2 litry a ty hned někde rozfrcám za nějaké číčoviny), vážil jsem si a vážím si peněz. Samozřejmě, člověk si někdy musí udělat i nějakou tu radost, ale musel jsem si vždycky na všechno našetřit. Souhlasím s tím, že dnešní děcka vůbec neznají hodnotu peněz, věcí si neváží (jak něco dostanou zdarma tak to rozmlátí nebo třeba v jídelně jak dostali jahody tak je pak házeli po škole, bo toho doma mají 3 dupy). Ale zas na druhou stranu, s těma úpravama. Ano, něco je super ukázat na chlubení, ale třeba já jsem taková lama co se týká počítačů, že jsem rád za každý repoš, model, úpravu modelu, co někdo udělá a dá ven a tedy si myslím, že je dobré se občas i podělit, a né si všechno škudlit pro sebe, aby si někdo uměle zvyšoval svoje malé ego (nechci se tímto nikoho dotknout, to vůbec).

[Martin_S]

Pánové, docela rozumím tomu, co tady řešíte. Když jsem začínal hrát na bicí, každý už mě chtěl hned vidět s kapelou na pódiu a po koncertě abych se jim podepsal třeba i pod omluvenku za nemoc (byť toto možná není úplně vhodné přirovnání). S tím jsem je asi 4 roky posílal do p*dele, že jestli chcou někoho vidět, tak ať jdou za někým jiným, nebo prostě mají smůlu.

Co se týče těch malých špuntů, taky mám doma jednoho takového (musím rovněž podotknout, že na mém výrobním štítku je rok výroby taky ze současného tisíciletí). Čumí to furt v jednom kuse na bednu, kde zapnuté ty dementní Youblbery (autorská práva na tento název nepatří mně) a když něco chce, tak nezvedne prdel, ale nařizuje, jak velký šefik. Ani talíř od jídla nedokáže uklidit neumí zhasnout, zavřít dveře nebo spláchnout ha*zl, však ono se to samo. Když nečumí do televize, čumí do tabletu, když nečumí do tabletu, čumí do mobilu, když nečumí do mobilu, tak trucuje a vříská. Od našich dostává každý týden kapesné (sice nijak převratné, ale spočítejte si, kolik je 52x50). To pak rozhází za capiny, jen aby se přidal ke svým spolužákům a nedokáže šetřit, neváží si peněz. Já jsem tohle nikdy nechtěl. Jediné peníze, které mám sám pro sebe, jsou za vysvědčení, k svátku nebo narozeninám, případně když umyju auto a odhrabu sníh před domem. Co se týče vážení si materiálních věcí, to samé (ale nejen u něj, i když jdu odpoledne domů, tak vím, co děti dostaly jako svačinu po obědě, bo aby taky ne, když je toho plný chodník, ideálně ještě všecko rozšlapané). S tabletem posledně j*bnul naštěstí jen o postel. Nemůžu říct, že bych byl v tom vysedávání u obrazovek lepší než on, ale já aspoň dokážu něco dělat. Jdu se projet busem, nebo beru foťák a idu ku trati (ok, nesportuju, nikdy jsem takový nebyl a jsem taková decentní kulička, ale co narobím). A on? Neví co by, tak nám všem skáče po hlavě.

Musíte to ale zase brát tak, že kdyby to takhle fungovalo, tak tady možná nemáme ani OMSI, protože tvůrce by mohl říct, že OMSI by taky chtěl každý a proto si ho nechá a nikomu ho nedá ani za ty prachy. A proto, pokud už se něco vytvoří, mělo by to být veřejné.

[rpopo]

Tak zase ak mám dať ruku na srdce, ja som svoj prvý počítač dostal ako štvorročný, dobre, nebol môj, bol rodinný, ale mali sme. Ale vždy som vedel kde je miera. Svoje detstvo som prežil striedavo na železničnej stanici, v autobuse a na bicykli. Raz do týždňa sme chodievali niekam do prírody, ma vyvenčiť. Mnoho vecí sa od vtedy nezmenilo. Ak nemám školu resp. povinnosti s ňou spojené tak ma doma nevidno ako je deň dlhý, už od čias strednej som cez letné prázdniny bežne vstával ráno o tretej, len preto aby mi z dňa nič neušlo, a aby som všetko stihol. Prakticky to je normálne u mňa aj teraz. A čo sa týka peňazí, tie som nikdy nemal. Ale zase ak mám, nepoviem že si nedoprajem, áno, tu si kúpim hamburger, inde nejaké iné ľudské potešenie, tu ideš s kamošmi sadnúť večer na kofolu či večeru, ale v zásade sa snažím zbytočne nerozhadzovať. Peniaze "rozhadzujem" prakticky iba za lístky na vlak či bus, a s tým spojené výdaje. Elektronika mi vydrží niekoľko rokov, ale je to všetko o tom, aké máš hodnoty a zmýšľanie. Ja môžem tiež povedať, že ma môj život zatiaľ "nič" nestojí, čo potrebujem dostanem, ale v žiadnom prípade svoje postavenie nezneužívam. A opäť ruku na srdce, aj za mnou je potrebné bordel spratať, nie žeby som to nezvládol sám, ale u mňa má všetko čas, nikam mi nenáhli spratať prázdny obal od čokolády, pokiaľ nemám cestu okolo koša. Ja sa v svojom spôsobe života veľmi podobám dnešným harantom. Má to len jeden veľký rozdiel, mám nejaké hodnoty a slušnosť. A myslím si, že rovnako je na tom mnoho ľudí čo sa zapojilo do diskusie...